Pořád žiju, deníku! A mám pro tebe další zprávy. Pamatuješ si Cindy? Určitě jo, píšu o ní v jednom kuse, až je to děs, ale nejde to jinak, když je takovou velkou součástí mého života - pochop! Mám o ni docela starost. Bojím se, že bude ještě hodně brečet, když bude pokračovat v tom, co dělá. Že nevíš, o co jde? No přece o kluky; z nějakého důvodu, jsou to vždycky oni. Neptej se mě proč, sám tomu nerozumím. Svěřila se mi se svým problémem, když mě, Joey a Raven vylákala po večerce do sklepení (kazí nás!!). Nato chtěla radu a tu jsem jí také dal. Řekl jsem jí, že se může bavit, s kým chce. Nikdo jí do toho nemůže kecat, což se jí asi z nějakého důvodu nelíbilo, protože mě nazvala nemožným. Dobře, možná to bylo kvůli něčemu jinému, jelikož jsme se začali dohadovat a já, když se naštvu, řeknu, co mě zrovna napadne a někdy to prostě není moc milé. Ptal jsem se jí například, jestli napíše dopis i mně, až NĚKOMU začnu překážet. Jasně, je to nemožné, protože.. takhle my to nemáme, ale můžou si tím být její nápadníci jistí? Co když mi hrábne? Hm? .. Fuj.. Po celý čas našeho rozhovoru se mi prostě chtělo jen křičet, možná trochu brečet, ale udržel jsem se, protože já rozhodně kvůli holkám bulet nebudu. Raven a Joey k tomu taky cosi dodaly, slyšely totiž, jak po sobě řveme, popravdě si už ale nepamatuju, co to bylo, určitě však něco hrozně rozumného, jelikož jsme se oba uklidnili a usmířili se. Nemysli si ale, že Cindy nechápu úplně ve všem. Například moc dobře rozumím tomu, že nechce nikomu ublížit (je až moc hodná, já bych je hnal), ale obávám se, že je to nevyhnutelné. A víš co? Radši ať trpí oni než ona. Nepohoršuj se, deníku, je to moje kamarádka, přijde mi tedy logické, že radši obětuju jiné, když to jinak nejde. Pak jsme si všichni sedli do kruhu a holky si povídaly o tom, jak by chtěly být ve stejné koleji. Cindy je hrozně líto, že ji nesdílí s Av a Joey s Raven. V tu chvíli mi došla jedna taková věc - já na koleji nikomu nechybím. To se mě trochu dotklo, ale teď když nad tím přemýšlím, tak to asi dává smysl. Jsou to holky, dělající holčičí věci, k čemu bych jim byl při lakování nehtů, nebo co to dělávají nejčastěji? No, ale v ten okamžik mi to ještě nedošlo a bylo na mě bohužel poznat, že se mi něco nelíbí, a tak se Cindy začala vyptávat, co se mnou je. Já o tom ovšem nechtěl mluvit, a tak se schylovalo k dalšímu dohadování. Naštěstí do toho ale vstoupila Joey a my se zaměřili na něco jiného. Tedy.. prakticky mě urazila, ale to prý proto, aby odvedla pozornost od mého splínu, jak mi později vysvětlila ve spolce, když viděla, že kvůli tomu trucuju. Byla to hodně zvláštní pomoc, ale darovanému koni se na zuby nehledí. Nechtěla jen, abychom se znovu hádali a prakticky mi pomohla odvést pozornost mé drahé kamarádky jinam - to je dost cool. V ten moment jsem si uvědomil, že se na ni dá spolehnout. Jen teda musíme dopilovat způsoby, jakými mi pomáhá! Teď se přesuneme k Halloweenu, k nejlepšímu svátku na celém světě! Prožil jsem ho hlavně s Joey a Raven, protože se jim nechtělo jít koledovat a mně také ne. Místo toho jsme si šli s Joey vydlabat dýně, které po malé úpravě kouzlem mluvily! Kouzlo mohli použít studenti od druhého ročníku a výš, takže jsem musel zapracovat a začarovat jak svou dýni tak tu od Joey - ukázalo se, že mě její dýně hrozně miluje! Pořád vykřikovala, že je River nejlepší. Hhhh. Vůbec netuším, co to do ní vjelo. :))) Po dlabání, jsme se sešli s Raven a domluvili se, že vyrazíme do bludiště za pokladem, ale ještě předtím jsme si odnesli naše uřvané dýně do pokoje. V bludišti jsme se chvíli motali a nevěděli kudy kam, ale poklad jsme nakonec našli! Získali jsme tak super masku, kterou jsme pak po celý večer nosili na hlavě, a nějaké sladkosti. A lampion? Nejsem si tím jistý, ještě jsem to pořádně neprozkoumal - dobroty měly přednost. Co jsme dělali potom? Hmm. Utíkali před Protivou - to je školní strašidlo -, který nás naháněl po chodbách a házel po nás staré sladkosti. Anebo jsme se potýkali s Miou, s holkou z šestého ročníku (myslím). Nechci na ni být zlý, ale první setkání s ní bylo opravdu zvláštní a teď nevím, co si o ní myslet. Nemám z ní moc dobrý pocit, ani z toho, jak zvláštně přilnula k Raven. Proč se chce šesťačka bavit s prvačkou? Raven je samozřejmě super, takže mě nepřekvapuje, že se s ní chce kamarádit kdekdo, ale.. nejsou ani ze stejné koleje. Co mají společného? Neumím si představit. Nemůže se mi tedy Mia divit, že se mi to zdá podezřelé, a že radši dávám na Raven pozor. Trochu to ovšem vylepšila tím, že Raven půjčila svůj starý kostým, čímž jí udělala velkou radost. Ani pak sice nešla Raven koledovat, ale bylo vidět, že si svou proměnu, ať už to bylo v cokoliv, užívá. Potom mezi námi Raven rozdělila koláč, který ukuchtila v klubu vaření. Byl výborný a nejradši bych ho snědl celý sám, ale bohužel jsem se musel dělit i s Joey - ta toho taky sní! Chvíli před večerkou jsme se vydali do společenských místností. Po cestě jsme opět narazili na Protivu, ale taky na Cindy v kostýmu Zvonilky. Vypadala dobře, zase ale kamsi spěchala, a tak a s námi prohodila jen pár slov a zmizela. Tradičně jsme se s Raven rozloučili u schodů vedoucích k havrasparské koleji a sami se vrátili na tu naši. A ještě mám něco! Chlubit bych se tím asi neměl, ale co už. Byl jsem poprvé chycen mimo kolej po večerce - a nebyl jsem v tom sám! Byla tam taky Raven, Joey, Max, Avaline, Maise a Regine. Musím se smát, když si vzpomenu, že to bylo poprvé, kdy byl Max po večerce mimo společenskou místnost (aspoň to tvrdil) a hned ho chytli. Uznávám, že jsme porušovali školní řád na opravdu hloupém místě, lapení bylo tedy nevyhnutelné. Hloupém však jen proto, že je často kontrolováno, jinak je to bezva místnost. Jedna část osazenstva se věnovala odzbrojovacímu souboji a další si povídala u stolu. Pak jsme si začali vzájemně barvit vlasy a nakonec nám Av kouzly zbarvila i kůži, takže jsme dohromady tvořili takovou divnou duhu. Bylo to fajn, ale jak jsem říkal, chytila nás dívčina z Mrzimoru, zapsala si naše jména, i když jsme se omlouvali, že jsme jen zapomněli hlídat čas, a poslala nás do společenských. Skončili jsme tedy na listině hříšníků a až nás zase chytí, dostaneme asi trest. Zajímalo by mě, co to bude, protože se nechystám sedět každý večer na koleji.

nazdar River