Nebudeš věřit, co se stalo deníčku! Myslím, že jsem zapomněl polovinu věcí, co jsem si tu chtěl zapsat - jaké to překvapení. Hodím tu tedy jen pár věcí, co mi utkvěly v hlavě.

Vánoce! Ty mám rád, ale jen kvůli dárkům. Dostal jsem jich překvapivě hodně. Čekal jsem je jen od Cindy a mých rodičů. Nakonec si na mě však vzpomněla i Avaline, Arthur, Mary (to jsem čuměl a styděl se zároveň, protože já jí nic neposlal, ale příští Vánoce to napravím!), kolejní (moc díky!) a velkým překvapením byl i dárek od Raye. Ani tomu jsem nic neposlal! Je mi to trapné, ale opravdu mě nenapadlo, že by si na mě vzpomněl zrovna on. V podstatě jsme si řekli víc než ahoj až o Vánocích, které jsem prakticky strávil jen s ním a Cindy, která se k nám po večeři ráčila přidat. Bylo opravdu příjemné sledovat, jak si od nás v Síni sedá, co nejdál. No, naštěstí si to spravila výpravou do tajných chodeb, do kterých nás po večerce zatáhla. Rodiče by se opravdu divili, kdyby věděli, jak mě ta holka kazí! Tam jsme si povídali a dělali jeden z druhého srandu, dokud jsme nebyli příliš unavení.

Co dalšího si pamatuju?!

Ha, už si vzpomínám! Jednou jsem se tak po večerce toulal po sklepení, když mě zastihla sova s dopisem. Docela mě to vylekalo, byla tam hrozná tma, když se zničehonic ozvalo huuu a šum křídel. A začalo to být ještě strašidelnější! Na lístku, který mi sova přinesla stálo cosi o tom, že si mám uklidit pod postelí, protože tam má hrozný nepořádek. Nejdřív mě napadlo, že mi píše Arthur, ale jelikož ze vzkazu vyplývalo, že ten dotyčný pod mou postelí bydlí, usoudil jsem, že to je i na Arthura moc divné. Kdo to teda může být? Ptal jsem se sám sebe. Nějaký skřítek?! Mám pod postelí skřítky?! Možná je to bubák! (vůbec jsem se nepozastavil nad tím, že ti asi neumí psát, tak jsem byl rozhozený) No prostě jsem to musel jít hned zkontrolovat! Nic jsem tam ale nenašel a pak mi taky došlo, že mám pod postelí pořádek, takže si ze mě někdo pěkně utahuje! Přesto jsem byl celou noc na pozoru a další den pěkně unavený. Později se ukázalo, že to byl ten malý skřet Cindy! Haha, Cindy!!!

Pak si pamatuju Valentýn a koncert. V ten den jsme měli mít se Samem přespávačku mimo kolej, abychom se jako spolužáci více poznali (do té chvíle jsme se moc nebavili, což je škoda, je fajn!), ale kvůli koncertu z toho nakonec sešlo. Šli jsme raději tam a užili si hudbu - Sam si ji teda užíval víc než dost! Skákal a blbnul; tak jsem ho snad ještě nikdy neviděl. Bylo to ale fajn, najednou mi nepřišel tak upjatý jako na začátku školního roku, anebo to je možná špatný popis. Nebyla to upjatost, spíš mě jen ignoroval - asi taky nevěděl, co si o mně myslet. Myslím ale, že jsme teď docela dobrými přáteli. Dokonce se mi svěřil, že si valentýnský den užil, přestože na jeho začátku tvrdil, jak ho nesnáší. No, a s tím, co vím teď, si myslím, že si na dalšího Valentýna chystá psaníčko. Doufám však, že ho neodešle, bojím se, co by to způsobilo. Nechci, aby kvůli tomu byl někdo smutný!

Ptáš se, o čem mluvím deníku?

Já ti povím, o čem mluvím. Nevím, jak dlouho to trvá, anebo kdy to přesně začalo, ale jsem si jistý, že je Sam zakoukaný do Avaline. Ptal jsem se ho na to a on mi to nevyvrátil! Označil ji sice za kamarádku, ale.. prý je to tak trochu jiná kamarádka. No, moc těm věcem nerozumím, ale řekl bych, že to znamená jediné - chce se s ní muckat. Anebo "jiná" znamená divná? Hmm.. přemýšlím! Ne, určitě jde o muckání. Pořád po sobě pokukují (já to viděl!) a usmívají se na sebe jak telátka, anebo jsou smutní, když ten druhý odejde. Ona to možná zatím vnímá jako něco neškodného, možná ho vidí jen jako kamaráda, ale já se obávám, že to někomu ublíží. Samovi, Rudymu? Nevím, nepřeju to ani jednomu. Nic mi do toho však není, a tak o tom raději s nikým z nich nemluvím.

A nakonec, kdoví, jestli tomu všemu správně rozumím, nejsem zrovna znalec, co se vztahů týče. To se ukázalo, když se mi Maya na koncertě svěřila s tím, že se rozešla s nějakým klukem a pak se schovávala ve svém pokoji a byla z toho děsně smutná. Cože? Proč se s ním teda rozcházela? To jsem, přiznám, úplně nepochopil, ale i tak jsem se snažil vypadat zúčastněně. Byla z toho evidentně pořád smutná, nechtěl jsem se ji proto ptát, co je to za blbost, anebo co mi sakra uniklo? No, muselo mi něco uniknout, protože to do teď nechápu!

Taky bych ti chtěl povědět o narozeninové oslavě mé milé kamarádky Cindy. Slavili jsme je ve stanu, který spolu s Avaline kdesi sehnaly. Byl tam i Sam, Eric, North, Rudy, Mirai se svým roztomilým psíkem a později se k nám přidal i Fin, který už je prý oficiálním přítelem Cindy. Jedli jsme dort, hráli tichou poštu a prostě se všelijak bavili, bylo to fajn, dokud jsem si nevšiml, že se Avaline opět až moc culí na Sama, místo toho aby byla s Rudym. Já nevím, pořád je tu možnost, že si to vše vykládám špatně a taky by mi to asi mělo být úplně jedno, protože to není můj problém, ale stejně jsem to nevydržel a radši si šel hrát s psíkem. Později se Sam vydal na hrad (důvod neznámý, mohl přespat ve stanu) a Avaline běžela za ním. Chápete to?! Viděl jsem to, protože jsem seděl venku na čerstvém vzduchu a rozjímal o nesmrtelnosti brouka, když se to stalo. Zanedlouho se ovšem vrátila s tím, že ho nedostihla. Nevím, co přesně mu chtěla, přesto jsem se neubránil a zamračil se na ni, abych dal najevo své pohoršení nad jejím počínáním, avšak ve chvíli, kdy se mě optala, proč se na ni mračím, nebyl jsem schopný o tom mluvit, a tak jsem jí zalhal, že mě studí zadek (seděl jsem v trávě). Nato se tam objevil Rudy, který se ptal, jestli jsme okay. Řekl jsem, že ano. Naštěstí mi to oba uvěřili a vrátili se do stanu - uff! Jak večer ubíhal, vytratil se ze stanu i Eric, za kterým se pro změnu rozběhla Cindy. To mě docela zamrzelo, jelikož mě se ani nezeptala, jestli jsem v pořádku a to jsem byl venku docela dlouho, ale za nějakým Ericem běží jak.. nevím co! No nevadí, asi to bylo důležité. Důležitější než..

Co dalšího se ten večer stalo? Aha! Byl tam okamžik, kdy jsem byl u stolu sám s Finem. Jak se to stalo? Přiběhla Avaline a zatáhla Cindy ven - asi se jí chtěla s něčím svěřit. Zůstali jsme tedy sami a přitom se mi Fin svěřil s tím, že se mu zdá Cindy nějaká divná. Nevěděl jsem, co mu na to říct, netušil jsem totiž, o čem to mluví a ani jsem se nestihl zeptat - holky se vrátily do stanu. Cindy jsem o tom zatím neřekl a ani nevím, jestli bych měl. Možná ano, protože až zjistí, že jsem jí něco zatajil, bude mít taky tajemství, pokud je ovšem dávno nemá. Asi má, takže.. mám právo na svá, ne? Ale co když nemá a naštve se na mě?! Nevím, ještě o tom popřemýšlím. Chci přijít na to, o čem to Fin mluvil a to se mi nepovede, pokud se Cindy svěřím, mohla by si pak začít dávat pozor.

A to asi bude pro dnešek vše!

Loučí se s tebou detektiv

River