Raven jsem poznal v Kotli o letních prázdninách a skoro okamžitě se z nás stali dobří přátelé.

Chodí se mnou do Bradavic jen o ročník níž.

Začali jsme spolu trávit víc a víc času, až jsem se

do ní zakoukal. Je děsně hezká, chytrá a milá - prostě to nešlo jinak! Všechno jsem to ale mezi námi pokazil, když jsem se jí neuváženě rozhodl povědět o svých citech. Ona si těmi svými zjevně nebyla jistá a nejspíš proto se mi celé dny poté neozývala. To pro mě však bylo dosti jasnou

odpovědí, a tak jsem se podle toho také zařídil.

Teď je to mezi námi značně napjaté, ale neumím

si představit, že bych se s ní přestal úplně bavit

- to nepřipadá v úvahu, hrozně by mi chyběla. Tak ji dál otravuju svou přítomnosti. Zůstali jsme přáteli.

​